[01.07.2007] - Dokumentární f[01.07.2007] - Dokumentární fotografie a diskriminace - fotografická soutìž v rámci Vládní kampanì

Multikulturní centrum Praha vyhla¹uje v rámci "Vládní kampanì na podporu rovných pøíle¾itostí pro v¹echny v ÈR" fotografickou soutì¾ o nejlep¹í dokumentární fotografický cyklus s tématem rozmanitost a diskriminace v èeské spoleènosti.

Soutì¾ je otevøená profesionálním i amatérským fotografùm, kteøí se vìnují tématùm rozmanitosti a diskriminace na základì rasového èi etnického pùvodu, nábo¾enství nebo víry, vìku, zdravotního posti¾ení èi sexuální orientace v ÈR.

Uzávìrka pøihlá¹ek je 30. srpna 2007.

Autor/autoøi vítìzného souboru obdr¾í finanèní odmìnu 2,000,- Euro na vytvoøení nového (èi zakonèení ji¾ existujícího) fotografického cyklu na téma rozmanitost a diskriminace v ÈR. Tento cyklus fotografií bude vystaven v druhé polovinì roku 2008.

Vítìzný soubor bude, spolu s dal¹ími fotografiemi pøihlá¹enými v soutì¾i, pøedstaven na výstavì v Praze v listopadu 2007 v rámci  festivalu Dialog kultur 2007 (Týden rovnosti).

Výstava by mìla oslovit ¹irokou veøejnost, poukázat na opomíjené problémy a témata a roz¹íøit povìdomí o rozmanitosti a diskriminaci v èeské spoleènosti.

Rádi bychom zajistili nejen technickou a umìleckou úroveò fotografií, ale doufáme zejména v jejich vysokou výpovìdní hodnotu, schopnost nabourávat za¾itá kli¹é a pøedsudky, které v na¹í spoleènosti na téma rozmanitosti a diskriminace stále pøetrvávají.

Slo¾ení poroty:

• Anna ©abatová
• Jiøí Stránský, spisovatel, prezident Èeského PEN klubu
• Jaroslav Andìl, kurátor, fotograf a pedagog
• Viktor Koláø, fotograf a pedagog
• Martina Køí¾ková, koordinátorka, MKC Praha

Dal¹í informace o soutì¾i a podmínky soutì¾e na www.mkc.cz  

Pøihlá¹ky a fotografie zasílat na adresu:

Multikulturní centrum Praha - Fotografická soutì¾

Vodièkova 36 (Palác Lucerna), 116 02,  Praha 1

Fotografická soutì¾ a výstava je podporována Evropskou komisí a vládou ÈR.

[24.-27.05.2007] - Senioøi ji¾ mají svùj veletrh

Ve dnech 17. - 20. 4. 2007 se na Výstavi¹ti v Praze Hole¹ovicích uskuteènil 11. roèník tradièní, specializované výstavy pro zdravotnì posti¾ené, kterou s pøispìním spoleènosti Incheba Praha s.r.o. zaji¹»uje Národní rada osob se zdravotním posti¾ením.

Dne 20. dubna 2007 úspì¹nì skonèil 11. roèník specializované výstavy pro zdravotnì posti¾ené NON-HANDICAP 2007, která je od prvopoèátku zamìøena pøedev¹ím na zdravotnì posti¾ené obèany a sna¾í se napomáhat pøekonávat problémy spojené se zdravotním posti¾ením. Stává se místem setkání výrobcù, dovozcù a prodejcù pomùcek pro zdravotnì posti¾ené, odborné veøejnosti, ale i ¹iroké laické veøejnosti. Mnohé firmy pøedstavily pøístroje a pomùcky pro tìlesnì, zrakovì, sluchovì a mentálnì posti¾ené. Na výstavì participovaly nadace, odborné spolky a sdru¾ení jako je AVAZ, Spoleènost „E“, D.R.A.K., FOKUS, OKAM®IK.

Nechybìl rovnì¾ odborný program, který byl pøipravován ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním posti¾ením ÈR. Probìhly konference na téma diskriminace osob se zdravotním posti¾ením, ucelená rehabilitace osob se zdravotním posti¾ením a legislativa týkající se osob se zdravotním posti¾ením. Odborné semináøe se zamìøily na téma osobní asistence, dobrovolnictví mezi osobami se zdravotním posti¾ením a onemocnìní artismus. V místì se konala také výstava výtvarných prací zdravotnì posti¾ených. Náv¹tìvníci výstavy Non-handicap mohli vyu¾ít autobusovou linku è.751, která jezdila ka¾dou pùlhodinu mezi Nádra¾ím Hole¹ovice a Výstavi¹tìm a na vybraná vystoupení programu byl zaji¹tìn tlumoèník do znakového jazyka.

[10.-13.05.2007] - Prague International Marathon 2007

Ve dnech 10. a¾ 13. 5. 2007 probìhl Prahou Prague International Marathon 2007. Sedmnáct tisíc bì¾cù ochromilo o víkendu ¾ivot v metropoli. Bìhem soboty a nedìle bylo uzavøeno 69 ulic a po svých trasách nejelo 12 tramvajových a dvì autobusové linky. Pra¾ský maratón byl vyhlá¹en jedním z deseti nejlep¹ích maratónù svìta.

O víkendu vládli ulicím bì¾ci a lidé na koleèkových bruslích. Praha toti¾ hostila tøináctý roèník nejvýznamnìj¹ího bì¾eckého závodu v Èesku - Pra¾ský mezinárodní maratón, který ji¾ tradiènì vyhnal z ulic auta, tramvaje i turisty. Tøináctého kvìtna v devìt hodin ráno odstartoval ji¾ tøináctý závod ze Staromìstského námìstí. Závod  se bì¾el na nové, rychlej¹í a pestøej¹í trase a pøijelo témìø ètyøi tisíce bì¾cù. Na splnìní trati byl maximální limit 6 hodin. Po ubìhnutí mýtických 42.195 kilometrù, tra» konèila na stejném místì jako ka¾dý rok, na pra¾ském Staromìstském námìstí. Na startu bylo  65 èeských atletù, co¾ byl nejvìt¹í poèet od roku 1998. Pra¾ský maratón je zároveò mistrovstvím republiky, na nìm¾ mohou èe¹tí vytrvalci splnit limit na srpnový ¹ampionát v Ósace.

Zastoupení Evropské komise v Èeské republice pøevzalo zá¹titu nad konáním Juniorského Garnier Marathonu, jeho¾ finále se odehrálo v rámci Maratónského víkendu 13. kvìtna 2007 pod hlavièkou Prague International Marathon, kterého se zúèastnil také eurokomisaø Vladimír ©pidla.

Bì¾ci Prague International Marathonu mìli opìt mo¾nost adoptovat svùj strom v Aleji národù. Stromoøadí, které postupnì vzniká podél dálkové cyklotrasy Krakov–Morava–Vídeò, se v budoucnu má stát nejdel¹í souvislou alejí v Evropì. Na projektu Aleje národù spolupracuje Prague International Marathon s Nadací Partnerství a spoleèností Skanska.

V roce 2007 byl zahájen nový spoleèný projekt. V¹ichni úèastníci soutì¾ních i nesoutì¾ních bìhù ze seriálu Pra¾ského mezinárodního maratónu mohli bì¾et svùj závod pro Centrum Paraple. V Èeské republice zasáhne úraz s poranìním míchy ka¾dý týden do ¾ivota ètyø lidí. Tato organizace pomáhá takovým lidem najít cestu dál - vyrovnat se s novou ¾ivotní situací, zlep¹it fyzický a psychický stav, dosáhnout co nejvìt¹í sobìstaènosti a nezávislosti, vrátit se k rodinì, pøátelùm, do ¹koly, do zamìstnání, ke sportu. Výtì¾ek projektu bude vyu¾it na pøístavbu budovy Centra Paraple a na èinnost spolku. Pro Centrum Paraple byl také vìnován výtì¾ek z uspoøádaného koncertu Star_FEST.

Násilí na seniorech

Mezinárodní organizace pro prevenci zneu¾ívání star¹ích osob INPEA vyhlásila 15. èerven jako Svìtový den zvy¹ování povìdomí o zneu¾ívání star¹ích lidí.

Zneu¾ívání a zanedbávání star¹ích osob je v celosvìtovém mìøítku nedostateènì poznaný, formulovaný a øe¹ený problém.

Obèanské sdru¾ení ®IVOT 90 se jako vùbec první v ÈR pøipojuje k mezinárodní kampani „Týden proti násilí na seniorech“. Aè to mnozí lidé nechápou nebo tomu nevìøí, pravdou je, ¾e mnoho seniorù je týráno, vydíráno a poni¾ováno. Podle aktuálních prùzkumù zhruba 13 % seniorù ¾ijících v rezidenèních zaøízeních bylo svìdky èi pøímo obìtí násilí. Nejvy¹¹í procento výskytu násilí na seniorech, asi 20 %, bylo zji¹tìno pøímo v rodinách (studie Jihoèeské univerzity z r. 2005). Informaèní kampaò má slou¾it ke zvý¹ení povìdomí o násilí na starých lidech v  ÈR. Zprostøedkovat výsledky výzkumù, otevøít veøejnou debatu a v neposlední øadì informovat obìti èi potenciální obìti o tom, kde lze vyhledat pomoc a jakým zpùsobem vzniklou situaci øe¹it.

Pod zá¹titou ministrynì vlády Èeské republiky MUDr. D¾amily Stehlíkové se uskuteènila 11. 6. 2007 konference na téma „Proè se(ne)daøí pomáhat týraným a zanedbávaným seniorùm“, kterou u pøíle¾itosti Svìtového dne proti násilí na seniorech 2007 uspoøádalo obèanské sdru¾ení ®IVOT 90.

[17.-20.04.2007] - 11.roèník výstavy Non-handicap

Ve dnech 17. - 20. 4. 2007 se na Výstavi¹ti v Praze Hole¹ovicích uskuteènil 11. roèník tradièní, specializované výstavy pro zdravotnì posti¾ené, kterou s pøispìním spoleènosti Incheba Praha s.r.o. zaji¹»uje Národní rada osob se zdravotním posti¾ením.

Dne 20. dubna 2007 úspì¹nì skonèil 11. roèník specializované výstavy pro zdravotnì posti¾ené NON-HANDICAP 2007, která je od prvopoèátku zamìøena pøedev¹ím na zdravotnì posti¾ené obèany a sna¾í se napomáhat pøekonávat problémy spojené se zdravotním posti¾ením. Stává se místem setkání výrobcù, dovozcù a prodejcù pomùcek pro zdravotnì posti¾ené, odborné veøejnosti, ale i ¹iroké laické veøejnosti. Mnohé firmy pøedstavily pøístroje a pomùcky pro tìlesnì, zrakovì, sluchovì a mentálnì posti¾ené. Na výstavì participovaly nadace, odborné spolky a sdru¾ení jako je AVAZ, Spoleènost „E“, D.R.A.K., FOKUS, OKAM®IK.

Nechybìl rovnì¾ odborný program, který byl pøipravován ve spolupráci s Národní radou osob se zdravotním posti¾ením ÈR. Probìhly konference na téma diskriminace osob se zdravotním posti¾ením, ucelená rehabilitace osob se zdravotním posti¾ením a legislativa týkající se osob se zdravotním posti¾ením. Odborné semináøe se zamìøily na téma osobní asistence, dobrovolnictví mezi osobami se zdravotním posti¾ením a onemocnìní artismus. V místì se konala také výstava výtvarných prací zdravotnì posti¾ených. Náv¹tìvníci výstavy Non-handicap mohli vyu¾ít autobusovou linku è.751, která jezdila ka¾dou pùlhodinu mezi Nádra¾ím Hole¹ovice a Výstavi¹tìm a na vybraná vystoupení programu byl zaji¹tìn tlumoèník do znakového jazyka.

Postoje k homosexualitì v Evropské unii

V Eurobarometeru è. 66 najdeme postoje obyvatel k Evropské unii. Za Èeskou republiku odpovìdi sbírala agentura AISA. "Eurofilnìj¹í" jsou mladí a vzdìlanìj¹í lidé a celkovì mají pøevahu nad euroskeptiky. Na obou pólech dominují pùvodní poddaní britského krále. Nejvìt¹ími eurooptimisty jsou Irové a euroskeptiky Britové (spolu Raku¹any). Èe¹i vycházejí v tomto porovnání jako umírnìní eurooptimisté. Z nových èlenù jsou nejvìt¹ími eurooptimisty Slovinci, Litevci a Poláci, nejvìt¹ími euroskeptiky Maïaøi.  Noví èlenové se také pøíznivìji staví k roz¹íøení EU.

Prùzkum názorù se týkal i nìkterých sociálních otázek. S akceptací homosexuálního man¾elství (pøípadnì registrovaného partnerství gayù a leseb) jako evropské hodnoty vyjádøilo souhlas 44% respondentù a nesouhlas 49% dotázaných. Tazatelé vybírali z pìtibodové ¹kály odpovìdí. Za pov¹imnutí stojí fakt, ¾e mezi pøíznivci pøeva¾ují ti, co jsou spí¹e pro (u nás je jich více ne¾ dvojnásobek tìch proti rozhodnì ano), tak mezi odpùrci podobnì dominují ti, co jsou rozhodnì proti. S adopcí dìtí homosexuálními páry v celé Evropì by souhlasilo 32% respondentù a 61% jich bylo proti. Kladné odpovìdi pak odpovídají souètu tìch, co jsou spí¹e a rozhodnì pro. 

Nejvìt¹í toleranci k homosexualitì vyjádøili oèekávanì Holanïané (82% podpora man¾elství a 69% podpora adopcí), následovaní ©védy (71% a 51%) a Dány (69% pro man¾elství). Nicménì pro podporu adopcí se ani v Dánsku nevyslovilo více ne¾ 44%. 

Více ne¾ polovina respondentù souhlasila s homosexuálním man¾elstvím je¹tì v dal¹ích pìti zemích (v¹echny ji¾ nìjakou formu man¾elství èi registrovaného partnerství pøijaly) – Belgie(62%), Lucembursko (58%), ©panìlsko (56%), Nìmecko a Èeská republika (oba 52%). Nad prùmìrem Evropské unie je¹tì skonèily v podpoøe man¾elství Rakousko (první zemì, která tento institut nemá), Francie, Velká Británie a Finsko. Èeská republika tedy je jedinou novou zemí EU, která se (a nejenom) v tomto smìru zaøadila mezi tradièní demokracie. Tedy s výjimkou bývalé NDR, kde podpora registrovanému partnerství je vy¹¹í ne¾ v západní èásti zemì. 

Tìsnì pod prùmìrem EU skonèili Irové (41%). Pak v¹ak následuje skok. V Itálii a Slovinsku (kde registrované partnerství od roku 2006 také existuje) je podpora jen 31%. Za Portugalci (29%) se opìt otevírá velká mezera. S podporou pìtiny a¾ ¹estiny populace mohou poèítat Estonci, Slováci (19%), Maïaøi, Mal»ané, Litevci a Poláci. Za nim jsou je¹tì Øekové, Kypøané a poslední Loty¹i (12%). Tehdy je¹tì kandidátské Rumunsko v¹ak skonèilo  s 11% souhlasu je¹tì za nimi (Bulhaøi 15%).

V podpoøe adopcí homosexuálními páry se ji¾ ¾ádná z nových zemí (tedy ani ÈR) neumístila nad prùmìrem EU. Za zmínìnými tøemi „medailisty“ se je¹tì nadprùmìrnì umístili Raku¹ané, Belgièané, ©panìlé, Nìmci (v¹ichni 42-44%), Lucemburèané (39%), Francouzi (35%) a Britové (33%). Tìsnì pod prùmìrem byli Irové (30%). Témìø ètvrtina populace podporuje adopce ve Finsku, Itálii a Èeské republice (24%). V Portugalsku je to 19%. Následují Slovinci (17%) a dal¹í noví èlenové EU Estonci, Maïaøi, Litevci, Bulhaøi a Slováci (14-12%). Desetina populace je to v Øecku a na Kypru, je¹tì ménì v Loty¹sku, Rumunsku (8%), na Maltì a v Polsku (7%). 

Pomìrnì vyrovnané byly postoje evropské spoleènosti ke kladnému pøínosu imigrantù (pro 40%, proti 52%).  Pøínos imigrantù nejvíce oceòují ©védové (79%), Portugalci a Irové, naopak obyvatelé Èeské republiky spolu s Maïary a Pobal»any patøí mezi xenofobní (l6-20%). Dolní konec tabulky zaujali na¹i sousedé ze Slovenska (12%). 

Je¹tì men¹í ne¾ souhlas s adopcemi homosexuálními páry byl souhlas s legalizací u¾ívání marihuany pro osobní potøebu (pro 26%, proti 68%). Nizozemci vedou i tady ¾ebøíèek tolerance (49%), pøed ©panìlskem a Británií, které spolu s Èeskou republikou patøí tøetí pøíèka (32%). V¹echny ostatní nové èlenské zemì jsou pod úrovní prùmìru EU. Nejpøísnìj¹í jsou v¹ak Skandinávci – ©védové a Finové, kde u¾ití marihuany pro osobní potøebu toleruje ménì ne¾ desetina populace.     

Vyrovnané byly i postoje respondentù k otázce, zda nábo¾enství má dùle¾itou roli pro evropskou spoleènost (pro 46%, proti 48%).  Za dùle¾itou pova¾ovali úlohu nábo¾enství ve spoleènosti zejména Kypøané (81%) a Mal»ané (70%), následovaní Italy. Slovinci a Slováci (56%) na dal¹ím místì dokonce o jeden procentní bod pøedstihli Poláky. Ke konci poøadí se umístili nejen Èe¹i (27%), ale spolu s nimi i ponìkud pøekvapivì Loty¹i. A¾ za nimi Finové a Estonci. V dolní polovinì skonèili ponìkud pøekvapivì i Øekové, pova¾ovaní v¹eobecnì za vìøící pravoslavný národ (podobnì jako jejich bratøi z Kypru na èele srovnání). 

Prùzkum je jistì zajímavý. Nicménì je tøeba vzít v úvahu pøi porovnání mno¾ství takových rùznorodých souborù i mo¾nost chyb nejen metodických, ale i jazykových, napøíklad je urèitì velký rozdíl, jestli se respondent ptá na homosexuální man¾elství (vèetnì jeho spirituálního významu pro vìøícího) èi registrované partnerství.

Jeden ze èlenù Národní pracovní skupiny ukonèil svou èinnost

Obèanské sdru¾ení Gay iniciativa ukonèilo ke 31. prosinci 2006 svoji èinnost v Èesku. Rozhodlo o tom jeho grémium. Dùvodem rozpu¹tìní je fakt, ¾e se sdru¾ení podaøilo prosadit skoro v¹echny zámìry, které si stanovilo. Odstupující pøedseda sdru¾ení Jiøí Hromada oznaèil za úspìchy organizace pøijetí zákonù, které podle nìj zrovnoprávòují gay a lesbickou minoritu s ostatními. Jako pøíklad uvedl zákon o registrovaném partnerství. Uvítal také, ¾e se podaøilo zmìnit my¹lení obèanù v ÈR ve prospìch gayù a lesbièek, ale i napøíklad preventivní programy v rámci boje proti HIV/AIDS nebo svobodné podnikání urèené gay a lesbické minoritì.

Více informací: Gay iniciativa v Èeské republice (GI)

Svìtlo pro AIDS zaplálo i v èeské metropoli

Také letos probìhla v Praze 15. 5. 2005 akce s názvem Svìtlo pro AIDS. Akci, která je souèástí svìtového vzpomínkového dne Candlelight Memorial, poøádala Èeská spoleènost AIDS pomoc ve spolupráci s dal¹ími nevládními organizacemi (Rozko¹ bez rizika, Gay iniciativa, Mláde¾ Èeského èerveného køí¾e, GaNyma, Gay a lesbická liga a Gales), pod patronací mezinárodní organizace Global Health Council a Svìtové zdravotnické organizace.

Hlavním cílem projektu, na nìm¾ participovala rovnì¾ Antidiskriminaèní kampaò EU, byla vzpomínka na obìti zákeøné nemoci AIDS stejnì jako prevence mezi ¹irokou veøejností. Svìtlo pro AIDS zároveò vyjadøuje podporu a solidaritu tìm, kteøí jsou infikováni virem HIV èi trpí nemocí AIDS. Akce je také dobrou pøíle¾itostí podpoøit v¹eobecnou diskusi na téma HIV a AIDS, proto se také u její pøíle¾itosti konala diskusní setkání èi tisková konference.

Na pra¾ském námìstí Míru se v nedìlní veèer se¹ly stovky lidí, kteøí zapálili svíèky jako tichou vzpomínku na ty, kteøí ji¾ zhoubné nemoci podlehli i jako gesto nadìje pro nemocné.

Kampaò na veletrzích nechybìla

V dubnu ve dnech 19. - 22.4. 2005 se na pra¾ském Výstavi¹ti v Hole¹ovicích konaly zdravotnické veletrhy Pragomedica 2005 a Handicap 2005. Na stánku Èeské spoleènosti AIDS pomoci se pøedstavila náv¹tìvníkùm veletrhù také Antidiskriminaèní kampaò Evropské unie.